Styl
Hledat
Registrace Login

BOZP

Pracovněprávní vztahy v ČR

Zákoník práce (dále jen „ZP“) plní dlouhodobě několik funkcí a to funkci ochrannou, organizační a výchovnou. Je normou práva soukromého, která navazuje na občanský zákoník, který se na pracovněprávní vztahy aplikuje subsidiárně. Jednou z hlavních činností českého ZP je vymezování předmětu a pojmu pracovněprávních vztahů. ZP označuje za pracovněprávní vztahy ty právní vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli vznikající při výkonu závislé práce. Mimo vztahů vzniklých při výkonu závislé práce se zákoník dotýká také např. doručování písemností, prokazování osobních překážek v práci nebo nároků pozůstalých po zemřelém zaměstnanci.


Úkony před vznikem pracovněprávních vztahů

Musíme brát také v potaz ty pracovněprávní vztahy, které jsou upraveny v § 30 a § 31 ZP, i když v těchto případech ještě vysloveně nelze hovořit o pracovněprávních vztazích, jelikož nebyla uzavřena žádná závazná smlouva. Zákon zde jasně stanoví, na co se zaměstnavatel v souvislosti se vznikem pracovního poměru může uchazeče o zaměstnání ptát a o které informace ho může požádat. Návaznost na již zmíněné § 30 a § 31 má také § 316 odst. 4 ZP, kde je stanoven výčet konkrétních informací, bezprostředně nesouvisejících s výkonem práce, které zaměstnavatel od zaměstnance požadovat nesmí. Lze však konstatovat, že jen málokterý zaměstnavatel tyto zásady dodržuje. Na základě zkušeností mnoha lidí je možné se domnívat, že je jen málo uchazečů o zaměstnání, kteří by na tyto otázky neodpověděli a odvolávali se na ZP nebo Listinu základních práv a svobod („dále jen LZPS“). Když už jde uchazeč o zaměstnání na výběrové řízení, tak určitě z důvodu, že o tuto práci má skutečně zájem a takovéto argumentace a postoje mohou působit velmi negativně, dá se říci až rebelsky na budoucího zaměstnavatele a často pak vedou k nevyhovění žádosti uchazeče o zaměstnání. Zvláště v době ekonomické krize, kdy nezaměstnanost vysoce stoupá, si to jen málokdo může dovolit riskovat.

 

Účastníci právních a pracovněprávních vztahů

Za účastníky právních vztahů podle § 3 odst. 1 zákona č. 453/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdější předpisů, můžeme považovat Českou republiku (dále jen „ČR“) zastoupenou ministerstvem či úřady práce, dále fyzické osoby, které mají způsobilost být zaměstnancem (mohou to být jak občané ČR, tak i cizinci a to za stejných podmínek), zaměstnavatelé a právnické i fyzické osoby, u kterých to stanoví zvláštní zákon. Za účastníka právního vztahu je tedy možné považovat mnoho subjektů. V pracovněprávních vztazích ZP řeší postavení pouze dvou hlavních skupin, kterými jsou zaměstnanec a zaměstnavatel.

 

Zaměstnanec

K tomu, aby měla fyzická osoba v pracovněprávním vztahu práva a povinnosti a mohla samostatně činit právní úkony, musí dosáhnout věku 15 let, jak stanovuje ZP. Tímto dnem může začít probíhat jednání či přímo uzavření pracovní smlouvy, avšak s jednou výjimkou a to, že tento den nesmí předcházet ukončení povinné školní docházky. Pokud by zaměstnavatel chtěl uzavřít také dohodu o odpovědnosti, lze tak učinit, ale ne dříve než fyzická osoba dosáhne věku 18 let. Zbavení nebo omezení způsobilosti zaměstnance k právním úkonům se řídí občanským zákoníkem, kde je v § 10 odst. 1 napsáno: „jestliže fyzická osoba pro duševní poruchu, která není jen přechodná, není vůbec schopna činit právní úkony, soud ji způsobilosti k právním úkonům zbaví“ a v § 10 odst. 2 říká: „ …anebo pro nadměrné požívání alkoholických nápojů nebo omamných prostředků či jedů je schopna činit jen některé právní úkony, soud její způsobilost k právním úkonům omezí a rozsah omezení v rozhodnutí určí.“


Zaměstnavatel

Význam slova zaměstnavatel lze nalézt hned v § 7 odst. 1 ZP, který říká: „zaměstnavatelem se rozumí právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává osobu v pracovněprávním vztahu.“ V následujícím § 7 odst. 2 ZP je stanovena další podmínka, kterou fyzická či právnická osoba musí splňovat, aby mohla v pracovněprávních vztazích vystupovat jako zaměstnavatel a to je, že: „zaměstnavatel vystupuje v pracovněprávních vztazích svým jménem a má odpovědnost vyplývající z těchto vztahů.“ Zaměstnavatelem jako fyzickou osobou nejsou pouze živnostníci, ale také např. advokáti, notáři, daňoví poradci, auditoři a další. Tyto profese se řídí podle jiných zákonů, než kterými je ZP, jako např. zákonem o živnostenském podnikání, o advokacii, o notářích a jejich činnosti a dalšími. Zaměstnavatelem může být také i občan bez jakéhokoliv oprávnění činnosti podle zvláštního předpisu. Právnickými osobami jsou sdružení fyzických či právnických osob (obchodní společnosti nebo družstva), sdružení majetku (nadace), samosprávné jednotky (obce, kraje) a další subjekty jako jsou např. banky nebo pojišťovny. Nelze opomenout ještě jednu důležitou právnickou osobu, a to stát (ČR), za který v pracovněprávních vztazích jedná příslušná organizační složka státu. Dnem zapsání do obchodního rejstříku nebo jiného zákonem stanoveného rejstříku právnické osoby vznikají. Ale ať už je zaměstnavatelem fyzická či právnická osoba, vždy musí pečovat o vytváření a rozvíjení pracovněprávních vztahů v souladu se ZP, ostatními právními předpisy a také dobrými mravy.

Bohužel definici pojmu dobrých mravů není možné v  pracovněprávních předpisech najít. Pod tímto pojmem lze v praxi chápat souhrn společenských, kulturních a mravních norem, které v historickém vývoji mají určitou neměnnost a jsou sdíleny rozhodující částí společnosti. Dobré mravy jsou morálními normami, a nemají tedy povahu právních norem. Aplikují se v případech, kdy jiná norma právního charakteru nařizuje jejich použití. V důsledku nedodržení zásady dobrých mravů může dojít i k neplatnosti pracovněprávních úkonů, jak je řečeno v § 39 občanského zákoníku, v znění pozdějších předpisů a v § 242 ZP. Rozpor s dobrými mravy může být vyjádřen např. nesouladem s obecně uznávaným míněním, s obecnými společenskými postoji či se společensky preferovanými hodnotami apod.


 

Autor: Bc. Pavla Kinkorová

Aktualizováno: Sobota, 26 Listopad 2011 01:19
Pavla

Pavla

Bc. Pavla Kinkorová
mobil: 773 598 833

E-mail: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

Přidatkomentář

Pole označená s * jsou požadována

BOZP

V rámci oblasti bezpečnosti práce provádíme identifikaci a hodnocení pracovních rizik, zajišťujeme školení v oblasti BOZP, zpracování dokumentace BOZP, kontroly a prověrky bezpečnosti práce a další činnosti v BOZP v souladu s platnými legislativními požadavky.

Menu