Styl
Hledat
Registrace Login

BOZP

Pavla

Pavla

Bc. Pavla Kinkorová
mobil: 773 598 833

Website URL: E-mail: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

Státní úřad inspekce práce (SUIP)

Pondělí, 18 Duben 2011 21:28 Zařazeno do BOZP

Rok 2009 byl významným rokem v historii inspekce práce, a to z důvodu, že jak v České, tak i Slovenské republice se oslavilo 40 let činnosti inspekce práce, která se dříve nazývala odborný dozor nad bezpečností práce. Je tedy zřejmé, že během značné části těchto let byla činnost České a Slovenské inspekci jednotná. Historie současné inspekce práce se začala psát v roce 1969, kdy vstoupil v platnost zákon č. 174/1968 o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, přijatý Národním shromážděním v prosinci 1968. Na základě zmíněného zákona pak začal působit Český úřad bezpečnosti práce, který sídlil v Praze a jako ústřední orgán státní správy zřídil vyhláškou č. 18/1969 Sb. o zřízení inspektorátů bezpečnosti práce, dohromady 9 inspektorátů. Důsledkem realizace tohoto úřadu bylo, že se dozor nad bezpečností práce soustředil do jednoho celostátního orgánu, a tím byla odpovědnost za dozor plně v působnosti státu.

Ochrana občanských práv při práci na území ČR není žádnou novinkou, ale naopak se jedná o jednu z nejstarších v Evropě. V současném dění je tato oblast garantována Ministerstvem práce a sociálních věcí, které řídí Státní úřad inspekce práce (dále jen „SÚIP“), se sídlem v Opavě. K činnosti dnešního SÚIP vede přímá cesta již od vzniku Českého úřadu bezpečnosti práce. Velmi důležitým byl rok 2005, kdy v červenci vstoupil v platnost nový zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce. Inspekce práce v současné době zahrnuje nejen kontrolu nad dodržováním bezpečnosti a zdraví při práci (dále jen „BOZP“), ale také kompletní ochranu pracovních vztahů a pracovních podmínek. Dále se snaží reagovat na změny kolem nás, v první řadě na spolupráci s orgány inspekce v zemích Evropské unie, protože v členských zemích EU je stále výraznější propojenost činností a vzájemná podpora mezi inspekcemi práce. Hlavním důvodem této spolupráce je stále se zvyšující počet zaměstnanců, kteří pracují v jiné než domovské zemi, a proto se tedy oblast odměny za práci, pracovní doby a dalších pracovních podmínek, stávají stejně důležitými jako BOZP.

 

Zákon o inspekci se sebou přinesl mnoho podstatných změn:

  • +  zrušení ČÚBP a vytvoření SÚIP
  • +  zrušení inspektorátů bezpečnosti práce (dále jen „IBP“) a vytvoření OIP
  • +  značné rozšíření kontrolních pravomocí o komplexní kontroly dodržování povinností vyplývajících z pracovněprávních předpisů
  • +  výrazné zvýšení horní hranice pokut, a to až do 2 000 000,- Kč
  • +  přesné vymezení skutkových podstat přestupků a správních deliktů, za které může být uložena pokuta

 

V čele SÚIP stojí generální inspektor, kterého jmenuje a odvolává ministr práce a sociálních věcí. V současné době je generálním inspektorem jmenován Mgr. Ing. Rudolf Hahn. SÚIP řídí všech 8 OIP, jak můžeme vidět v přiloženém organizačním schématu. V čele každého OIP stojí jmenovaný vedoucí inspektor. Těchto 8 OIP bylo vybudováno na úrovni bývalých krajů a jejich působnost a umístění odpovídá dřívějším IBP. Každý jednotlivý inspektorát zahrnuje dva kraje (výjimkou je OIP pro hlavní město Prahu a OIP pro Středočeský kraj). Na území každého krajského města je na úrovni obou krajů, patřících pod jeden OIP, zřízeno konzultační místo, kde zaměstnavatelé i zaměstnanci mohou bezplatně získat základní informace a rady, které se dotýkají ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek. Zpravidla bývají tato místa situována do budov úřadů práce, kde je ve vyhrazených dnech poskytováno poradenství pro veřejnost. 

 

Podle zákona č. 251/2005 Sb. o inspekci, ve znění pozdějších předpisů, jsou hlavními úkoly SÚIP a inspektorátů kontrolovat dodržování povinností vyplývajících z:

a) právních předpisů, z nichž vznikají zaměstnancům, příslušnému odborovému orgánu nebo radě zaměstnancům nebo zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci práva a povinnosti v pracovněprávních vztazích včetně právních předpisů o odměňování zaměstnanců, náhradě mzdy nebo platu a náhradě výdajů zaměstnanců, s výjimkou právních předpisů o zaměstnanosti a právních předpisů o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatelů,


b) právních předpisů stanovících pracovní dobu a dobu odpočinku,


c) právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce


d) právních předpisů k zajištění bezpečnosti provozu technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví a právních předpisů o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení,


e) právních předpisů o zaměstnávání zaměstnankyň, mladistvých zaměstnanců, zaměstnanců pečujících o děti, jakož i zaměstnanců, kteří prokázali, že převážně sami dlouhodobě pečují o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost),


f) právních předpisů, upravujících výkon umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti dětmi

SÚIP a OIP se dále zaměřují na kontrolu dodržování kolektivních smluv, které upravují pracovněprávní nároky zaměstnanců a vnitřní předpisy na základě zákoníku práce v případě, že stanovují práva zaměstnanců.

 

Kontrola pracovněprávních vztahů

Pondělí, 18 Duben 2011 16:03 Zařazeno do BOZP

Kontrolní činnost realizovaná na základě přijatých podnětů od zaměstnanců i zaměstnavatelů zaujímá svou vlastní podstatou zvláštní postavení. Podnět ke kontrole je možno podat osobně nebo písemně přímo v sídle OIP. Ten je pak povinen se podáním zabývat, není však povinen návrhu vyhovět, tedy ani provést navrhovanou kontrolu.


Pokud proběhne na základě návrhu kontrolní šetření, je podána informace o jeho výsledku pouze plně identifikovatelné osobě, která podnět podala a to pouze v rozsahu, týkající se této osoby, aby nedošlo k porušení práva ochrany osobních údajů ostatních osob dle zákona č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů. Tyto podněty mají za poslední roky stálé vzrůstající tendenci.


Obsahy podnětů jsou významným zdrojem informací o právním povědomí jak zaměstnanců, tak i zaměstnavatelů, dále pak o stavu porušování zákonných předpisů, o kategoriích zaměstnavatelů, kde k výše uvedeným problematickým jednáním nejčastěji dochází a jaké oblasti činnosti se nejvíce dotýká.  Proto je celá databáze jednotlivých podnětů kontrolní činnosti podrobována důkladné analýze, z níž se pak vychází při stanovování programu činnosti SÚIP pro následující období.


V roce 2010 se OIP prioritně zaměřila na kontroly zaměstnavatelů, které z této analýzy vycházejí, takže budou pokračovat v kontrolování zaměstnavatelů podnikajících v maloobchodu a poskytujících stravovací a ubytovací služby. Nově se zaměří kontroly na oblast ochrany osobních práv zaměstnanců např. bezdůvodné sledování kamerovými systémy. V letošním roce by se měla věnovat především malým a středním firmám. Dále bude pokračovat v již dlouhodobém kontrolování agentur práce, aby měli agenturní zaměstnanci stejné pracovní podmínky, jaké mají kmenoví zaměstnanci na stejných pozicích. Pokud by se v této oblasti zjistily nedostatky, mohou být pro MPSV důvodem odebrání agentuře práce povolení ke zprostředkovávání zaměstnání. Pokračovat bude v letošním roce i kontrola nepřetržitých provozů zdravotnické záchranné služby a akutní péče v nemocnicích. Novým hlavním úkolem pro rok 2010 byla kontrola zaměstnávání osob se zdravotním postižením, kde zaměstnavatelé velmi často nedodržovali předpisy a zneužívali zaměstnance – např. provozovatelé chráněných dílen a ti zaměstnavatelé, kteří jsou příjemci příspěvků podle zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Tyto kontroly byly prováděny v úzké spolupráci s úřady práce. V oblasti BOZP jsou orgány inspekce práce dlouhodobě a systematicky zaměřeny na kontrolu zaměstnavatelů podnikajících ve stavebnictví. Stejně jako v minulých letech i v roce 2011 není cílem inspekční činnosti prioritně represe, ale zvýšení právního vědomí, odpovědnosti a především dodržování pracovněprávních předpisů zaměstnavateli.


Z různých průzkumů jednoznačně vyplývá, že nejvyšší počet zaměstnanců, podávajících podněty ke kontrole dodržování pracovněprávních vztahů, jsou zaměstnanci pracující v podnicích s nejmenším počtem zaměstnanců. Zaměstnavatelé s nejmenším počtem zaměstnanců mívají často nízké povědomí o povinnostech plynoucích ze zákona v oblasti pracovněprávních vztahů, neboť se domnívají, že jsou malým „rodinným“ podnikem a tudíž se na ně žádná zákonná ustanovení nevztahují.


Na základě přijatého podnětu může inspektorát práce provést kontrolu na jeho příslušném úseku, může vyžadovat odstranění zjištěných nedostatků a zároveň za zjištěné nedostatky či porušení pracovněprávních vztahů uložit zaměstnavateli pokutu. Co však nemůže, jak nezřídka neinformovaný tazatel očekává, řešit uspokojování individuálních nároků zaměstnance vůči jeho zaměstnavateli, a to včetně vymáhání finančních pohledávek. Tento nevyřešený nárok či nároky a jejich vymáhání může řešit pouze příslušný soud, nikoli správní orgán. Nicméně kontrola provedená inspektorátem práce může vést zaměstnavatele k tomu, že v rámci odstranění zjištěného nedostatku či nedostatků, poskytne zaměstnanci nápravu, např. vyplatí zadržovanou mzdu. Kontrola tak tedy může být nepřímo podnětem, aby zaměstnavatel splnil své závazky vůči svému zaměstnanci.


Trvalým zájmem orgánů inspekce práce je provádění kontrol na základě podnětů pro jejich četnost, závažnost, ale i různorodost obsahu. Jedním z trvalých cílů oblastních inspektorátů je dosahovat co nejrychlejší nápravy porušování pracovněprávních vztahů zaměstnavateli, a tak pozitivně ovlivňovat jejich chování. Proto je snahou kvalifikovaným posouzením rozhodnout o zařazení šetření jednotlivých podnětů do plánu kontrol a v co nejkratší možné lhůtě je řešit. Podněty, které byly směrovány na zaměstnavatele, který již byl zařazen podle odvětví do plánu kontrol v samostatném hlavním úkolu, jsou do něho začleněny a šetřeny pak v rámci příslušného hlavního úkolu, který vyhlašuje SÚIP. Oblastní inspektoráty práce se při kontrolním šetření zaměřují na skutečnosti, které jsou obsahem podnětu. Důkladné kontroly jsou pak prováděny u zaměstnavatelů, na které evidují více podnětů a to i z poradenské činnosti. V celé ČR provedli inspektoři práce na základě podnětů v roce 2009 celkem 3 965 kontrol u 3 546 zaměstnavatelů, z toho pak 101 následných kontrol.  Z celkového počtu kontrol bylo u 76 % kontrol zjištěno porušení pracovněprávních vztahů ze strany zaměstnavatele.


Stále se zvyšující počet kontrol v této oblasti lze přičíst na vrub zvyšujícímu se množství podaný podnětů a s tím zároveň i větší připravenosti celého systému. Porovnáme-li situaci od roku 2006 do současnosti, dochází ke stálému zvyšování počtu kvalifikovaných inspektorů, kteří prošli systémem intenzivního vzdělávání, rekvalifikací a kteří nabyli nezbytné praktické zkušenosti potřebné k výkonu práce inspektora.


Výsledky všech kontrol jsou statisticky zpracovávány a následně pak podrobovány nejrůznějším rozborům, například hledisko, v jaké oblasti práva nejčastěji dochází k porušování právních předpisů.

 

 

Autor: Bc. Pavla Kinkorová

Ceník

Neděle, 10 Duben 2011 15:55 Zařazeno do BOZP
  • ceny za prováděné služby dle dohody.
  • ceny jsou stanoveny na základě velikosti pracoviště,

    počtu zaměstnanců a oblasti podnikání
  • v případě zájmu je možné zaslat předběžnou cenovou nabídku
  • na základě domluvy je možné osobní jednání
  • kontakt

Postup provedení kontroly OIP

Pondělí, 18 Duben 2011 15:33 Zařazeno do BOZP

Postup příslušných orgánů, provádějících kontrolu pracovněprávních vztahů, je možno rozdělit na tři základní části:


1) Zahájení kontroly je – u hlavních úkolů zpravidla oznámeno ústně nebo písemně v dostatečném předstihu (Protokol o ústním podání podnětu, stížnosti viz příloha č. 1 a Protokol o zbavení povinnosti mlčenlivosti – viz příloha č. 2). Oznámení musí mít předepsané náležitosti jako je datum, hodina, místo zahájení, sdělení přesného zaměření tj. předmětu kontroly, rozsahu požadovaných dokladů, poučení o právech a povinnostech kontrolované osoby atd. V případech, kdy by předčasným ohlášením kontroly mohly být zastřeny skutečnosti, které je třeba prošetřit a prokázat, je ze zákona inspektor oprávněn zahájit prověrku bezprostředně po jejím oznámení přímo na místě. K těmto praktikám je přistupováno zejména v případech odhalování výkonu práce bez pracovní smlouvy, nelegálního zaměstnávání a to zvláště u cizinců, při zjišťování skutečného stavu na pracovišti, při kontrole dodržování zásad bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, kdy je pak mnohdy třeba součinnosti s cizineckou policií nebo úřady práce.


2) Formy a rozsah zjišťování skutečností – odvíjí se od předmětu a zadání kontroly. Provádí se fyzická kontrola pracovišť a technického vybavení, vybavení zaměstnanců ochrannými prostředky, kontrola dokladové části. Lze pořizovat zvukové i obrazové záznamy a v neposlední řadě je možno se dotazovat zaměstnanců bez přítomnosti jiných fyzických osob. Účelem kontroly je shromáždit důkazy o zjištěných skutečnostech, které potvrzují neplnění povinností kontrolované osoby a tyto pak následně zaznamenat do protokolu o výkonu kontroly.


3) Protokol – vypořádán je ve chvíli, kdy jsou prokázány skutečnosti v něm uvedené. S obsahem protokolu je pak seznámena statutární osoba a je jí předán jeden jeho výtisk. Od této doby začíná běžet lhůta, ve které je kontrolovaný subjekt oprávněn podat přezkum protokolu. O tom, zda je přezkum protokolu oprávněný rozhoduje příslušný inspektor, který je pak povinen se se všemi vznesenými písemnými připomínkami vypořádat. V případě, že druhá strana s jeho písemným stanoviskem nesouhlasí, je jejím právem využít zákonem danou lhůtu pro podání námitek vedoucímu inspektorovi, jehož rozhodnutí je v dané věci konečné.

 

Podle závažnosti zjištěných skutečností, které dokládají neplnění zákonných povinností, může dojít k zahájení správního řízení dle ustanovení zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

 

Například v roce 2009 zjistily kontrolní orgány na základě 3 965 provedených kontrol porušení pracovněprávních předpisů v 8 756 případech, z toho pak porušení v oblasti pracovního poměru a dohod 34,9%, v oblasti odměňování 33,8%, v oblasti pracovní doby 11,6%, v oblasti náhrad 6,8%, v oblasti řízení péče a bezpečnosti práce v organizacích 3,6% a v ostatních oblastech 9,3%.  


Autor: Bc. Pavla Kinkorová


Pracovněprávní vztahy v ČR

Pondělí, 18 Duben 2011 15:22 Zařazeno do BOZP

Zákoník práce (dále jen „ZP“) plní dlouhodobě několik funkcí a to funkci ochrannou, organizační a výchovnou. Je normou práva soukromého, která navazuje na občanský zákoník, který se na pracovněprávní vztahy aplikuje subsidiárně. Jednou z hlavních činností českého ZP je vymezování předmětu a pojmu pracovněprávních vztahů. ZP označuje za pracovněprávní vztahy ty právní vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli vznikající při výkonu závislé práce. Mimo vztahů vzniklých při výkonu závislé práce se zákoník dotýká také např. doručování písemností, prokazování osobních překážek v práci nebo nároků pozůstalých po zemřelém zaměstnanci.


Úkony před vznikem pracovněprávních vztahů

Musíme brát také v potaz ty pracovněprávní vztahy, které jsou upraveny v § 30 a § 31 ZP, i když v těchto případech ještě vysloveně nelze hovořit o pracovněprávních vztazích, jelikož nebyla uzavřena žádná závazná smlouva. Zákon zde jasně stanoví, na co se zaměstnavatel v souvislosti se vznikem pracovního poměru může uchazeče o zaměstnání ptát a o které informace ho může požádat. Návaznost na již zmíněné § 30 a § 31 má také § 316 odst. 4 ZP, kde je stanoven výčet konkrétních informací, bezprostředně nesouvisejících s výkonem práce, které zaměstnavatel od zaměstnance požadovat nesmí. Lze však konstatovat, že jen málokterý zaměstnavatel tyto zásady dodržuje. Na základě zkušeností mnoha lidí je možné se domnívat, že je jen málo uchazečů o zaměstnání, kteří by na tyto otázky neodpověděli a odvolávali se na ZP nebo Listinu základních práv a svobod („dále jen LZPS“). Když už jde uchazeč o zaměstnání na výběrové řízení, tak určitě z důvodu, že o tuto práci má skutečně zájem a takovéto argumentace a postoje mohou působit velmi negativně, dá se říci až rebelsky na budoucího zaměstnavatele a často pak vedou k nevyhovění žádosti uchazeče o zaměstnání. Zvláště v době ekonomické krize, kdy nezaměstnanost vysoce stoupá, si to jen málokdo může dovolit riskovat.

 

Účastníci právních a pracovněprávních vztahů

Za účastníky právních vztahů podle § 3 odst. 1 zákona č. 453/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdější předpisů, můžeme považovat Českou republiku (dále jen „ČR“) zastoupenou ministerstvem či úřady práce, dále fyzické osoby, které mají způsobilost být zaměstnancem (mohou to být jak občané ČR, tak i cizinci a to za stejných podmínek), zaměstnavatelé a právnické i fyzické osoby, u kterých to stanoví zvláštní zákon. Za účastníka právního vztahu je tedy možné považovat mnoho subjektů. V pracovněprávních vztazích ZP řeší postavení pouze dvou hlavních skupin, kterými jsou zaměstnanec a zaměstnavatel.

 

Zaměstnanec

K tomu, aby měla fyzická osoba v pracovněprávním vztahu práva a povinnosti a mohla samostatně činit právní úkony, musí dosáhnout věku 15 let, jak stanovuje ZP. Tímto dnem může začít probíhat jednání či přímo uzavření pracovní smlouvy, avšak s jednou výjimkou a to, že tento den nesmí předcházet ukončení povinné školní docházky. Pokud by zaměstnavatel chtěl uzavřít také dohodu o odpovědnosti, lze tak učinit, ale ne dříve než fyzická osoba dosáhne věku 18 let. Zbavení nebo omezení způsobilosti zaměstnance k právním úkonům se řídí občanským zákoníkem, kde je v § 10 odst. 1 napsáno: „jestliže fyzická osoba pro duševní poruchu, která není jen přechodná, není vůbec schopna činit právní úkony, soud ji způsobilosti k právním úkonům zbaví“ a v § 10 odst. 2 říká: „ …anebo pro nadměrné požívání alkoholických nápojů nebo omamných prostředků či jedů je schopna činit jen některé právní úkony, soud její způsobilost k právním úkonům omezí a rozsah omezení v rozhodnutí určí.“


Zaměstnavatel

Význam slova zaměstnavatel lze nalézt hned v § 7 odst. 1 ZP, který říká: „zaměstnavatelem se rozumí právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává osobu v pracovněprávním vztahu.“ V následujícím § 7 odst. 2 ZP je stanovena další podmínka, kterou fyzická či právnická osoba musí splňovat, aby mohla v pracovněprávních vztazích vystupovat jako zaměstnavatel a to je, že: „zaměstnavatel vystupuje v pracovněprávních vztazích svým jménem a má odpovědnost vyplývající z těchto vztahů.“ Zaměstnavatelem jako fyzickou osobou nejsou pouze živnostníci, ale také např. advokáti, notáři, daňoví poradci, auditoři a další. Tyto profese se řídí podle jiných zákonů, než kterými je ZP, jako např. zákonem o živnostenském podnikání, o advokacii, o notářích a jejich činnosti a dalšími. Zaměstnavatelem může být také i občan bez jakéhokoliv oprávnění činnosti podle zvláštního předpisu. Právnickými osobami jsou sdružení fyzických či právnických osob (obchodní společnosti nebo družstva), sdružení majetku (nadace), samosprávné jednotky (obce, kraje) a další subjekty jako jsou např. banky nebo pojišťovny. Nelze opomenout ještě jednu důležitou právnickou osobu, a to stát (ČR), za který v pracovněprávních vztazích jedná příslušná organizační složka státu. Dnem zapsání do obchodního rejstříku nebo jiného zákonem stanoveného rejstříku právnické osoby vznikají. Ale ať už je zaměstnavatelem fyzická či právnická osoba, vždy musí pečovat o vytváření a rozvíjení pracovněprávních vztahů v souladu se ZP, ostatními právními předpisy a také dobrými mravy.

Bohužel definici pojmu dobrých mravů není možné v  pracovněprávních předpisech najít. Pod tímto pojmem lze v praxi chápat souhrn společenských, kulturních a mravních norem, které v historickém vývoji mají určitou neměnnost a jsou sdíleny rozhodující částí společnosti. Dobré mravy jsou morálními normami, a nemají tedy povahu právních norem. Aplikují se v případech, kdy jiná norma právního charakteru nařizuje jejich použití. V důsledku nedodržení zásady dobrých mravů může dojít i k neplatnosti pracovněprávních úkonů, jak je řečeno v § 39 občanského zákoníku, v znění pozdějších předpisů a v § 242 ZP. Rozpor s dobrými mravy může být vyjádřen např. nesouladem s obecně uznávaným míněním, s obecnými společenskými postoji či se společensky preferovanými hodnotami apod.


 

Autor: Bc. Pavla Kinkorová

Oblast BOZP - co nabízíme

Čtvrtek, 22 Duben 2010 14:39 Zařazeno do BOZP
Oblast BOZP:

1.    Školení vedoucích zaměstnanců - je velmi důležité, protože každý vedoucí pracovník musí znát svoje pracoviště, vědět jaká pracovní rizika se na pracovišti vyskytují, jak jim zamezit, a tak ochránit zdraví a životy svých podřízených pracovníků. Bez této základní znalosti nemůže být nikdo dobrým vedoucím pracovníkem a na svém pracovišti mu hrozí nebezpečí velkých problémů a nepříjemností. Proto je nutné, aby všichni vedoucí pracovníci toto školení absolvovali. Školení Vám zajistíme přímo ve Vaší firmě. K tomuto školení je nutno zpracovat, dle vybavení jednotlivých pracovišť, odpovídající osnovy, které mohou vedoucí pracovníci využít pro individuelní školení svých podřízených zaměstnanců. Samozřejmě, že vedoucím pracovníkům pomůžeme
tento úkol zabezpečit.

2.    Školení zaměstnanců – provádí se ihned při nástupu na pracoviště a provádí je nejbližší přímý nadřízený zaměstnance. Lze se dohodnout, že opakovaná školení zaměstnanců budou provedena společně pro všechny zaměstnance naší firmou. Tato školení se konají v rozmezí 12 – 36 měsíců podle složitosti výroby a provozu.

3.    Provozní předpisy – je nutné zpracovávat řadu provozních předpisů dle platných zákonů, vyhlášek a nařízení vlády. Tyto předpisy Vám zajistíme v provedení tak, aby odpovídaly Vašim potřebám.

4.    Vyhodnocení pracovních rizik – to je velmi důležitá část dokumentace BOZP. Zde je třeba zapracovat všechna rizika na daném pracovišti. Je to složitá práce, kdy s námi musí spolupracovat všichni vedoucí pracovníci tak, aby v pracovních rizicích byla zahrnuta všechna zařízení a vybavení Vašich pracovišť. Ze seznamu těchto rizik potom vycházejí všechny další provozní předpisy a směrnice – např. „Seznam osobních ochranných pracovních pomůcek“, „Jmenovací a pověřovací dekrety pro jednotlivá vyhrazená zařízení“ apod. Všechny tyto dokumenty Vám pochopitelně zpracujeme a v případě změny předpisů nebo technologie výroby, je samozřejmě přepracujeme, aby stále odpovídaly Vašim podmínkám.

5.    Pracovní úrazy i když budete mít vše v pořádku, nikdy nelze vyloučit, že dojde k pracovnímu úrazu. Naše firma Vám zajistí vyšetření příčin úrazu, odbornou radu, jak sepsat záznam o úrazu a kam jej v termínu odeslat. Pomůžeme Vám i se zavedením evidence pracovních úrazů.

6.    Dále je nutno: zpracovat např. Provozní řády, Dopravní řád, každý rok provést prověrku bezpečnosti práce v celé firmě a na všech jejích pracovištích, sledovat změny právních předpisů, sledovat termíny revizí vyhrazených technických zařízení (plyn, elektro, zdvihací zařízení apod.) To všechno jsme schopni Vám zajistit.

A tak neváhejte a kontaktujte nás.
Jsme schopni zabezpečit vše výše uvedené přímo na míru Vaší firmy.

Stalo se

Čtvrtek, 22 Duben 2010 14:33 Zařazeno do BOZP

Každý pracovní úraz by měl zaměstnavatel co nejpodrobněji vyšetřit, aby se mu nestalo, že z jeho pojistky bude placen jako pracovní úraz i úraz, který vůbec na pracovišti nevznikl. Proto uvádíme několik příkladů:


1)      Zaměstnankyně navštívila WC a při návratu z něj ohlásila vznik pracovního úrazu. Co se stalo? Měla zlomeny palec pravé ruky. Údajně upadla, a tak si zlomila palec. Vyšetřováním a odborným lékařským vyšetřením se však přišlo na to, že paní trpí řídnutím kostí a palec si zlomila o gumu od montérkových kalhot.


2)      Pracovník hodinu po zahájení směny přišel za svým nejbližším vedoucím a ohlásil vznik pracovního úrazu – podvrknutí kotníku při pádu na rovině. Vyšetřováním se ukázalo, že si úraz způsobil při sportovní činnosti předcházející den a myslel si, že když nahlásí pracovní úraz, tak na tom „vydělá“.


3)      Účetní jedné firmy byla vyslána s příkazy do banky, podotýkáme, že to bylo v únoru a byly namrzlé chodníky. Po návratu z banky oznámila vznik pracovního úrazu způsobeného pádem před bankou na namrzlém chodníku. Vyšetřování a ověření u ostrahy banky však prokázalo, že tam se žádný úraz nestal. Později pracovnice přiznala, že si zašla do vedlejší ulice nakoupit maso a upadla před řeznictvím.


Z výše uvedených příkladů je vidět, jak je důležité sledovat pracovní úrazovost a skutečně spravedlivě a odpovědně vyšetřovat příčiny a děje pracovních úrazů. Existují však i vážné pracovní úrazy, kterým zaměstnavatel sice nemůže v danou chvíli zabránit, ale nese za ně odpovědnost.


4)      Při manipulaci s jeřábem došlo k vyháknutí zavěšeného vahadla, které těžce zranilo pracovníka, který pracoval v dráze manipulovaného tělesa. Zde došlo k nebezpečné práci jeřábníka, který porušil zásadu, že pokud nevidí do prostoru, kam manipuluje s břemenem, musí manipulaci zastavit. i když dal zvukovým znamením výstrahu ostatním pracovníkům. Má za povinnost se přesvědčit, že v prostoru nikdo není, nebo si musí zajistit poučeného signalistu, který mu ukáže, zda může v manipulaci pokračovat. Došlo k těžkému zranění pracovníka – tříštivá zlomenina páteře. Firma doložila všechny potřebné dokumentace i školení, přesto jí bylo vytčeno, že připustila nebezpečnou práci zaměstnance. Zde se ukazuje důležitost práce vedoucích zaměstnanců. Je jasné, že u každého pracovníka nemůže stát vedoucí, ale v případě takto nebezpečných prací, je přítomnost vedoucího pracovníka a poučení zaměstnance velmi důležité.

O nás a s námi

Čtvrtek, 24 Červen 2010 00:00 Zařazeno do BOZP

Nejsme žádní nováčci, ale ve svém oboru působíme již od roku 1990.
Zajišťujeme služby v oboru bezpečnost a ochrana zdraví při práci a požární ochrana. Lidská hloupost nebo naopak velká snaha splnit úkol, jsou bezmezné, a proto jsme tu my, aby Vaši zaměstnanci věděli, co smí a co ne, jak bezpečně zvládat pracovní postupy a náročnost úkolů.  Jednou na vrata Vaší firmy zaklepou pracovníci Oblastní inspekce práce – a je zle - ten kdo na BOZP „šetřil“ – „došetřil.“ Bude to stát velké peníze na sankcích a dalších investicích. Neznalost zákona neomlouvá! A proto před tím nastupujeme my, abychom Vás těchto nepříjemných chvil uchránili. Stále totiž platí: Mám-li vše v pořádku a dle platných předpisů – nemám se čeho bát a případná kontrola je pouze potvrzením toho, že mám všechno dobře a v pořádku. Kdo tohle nechápe, riskuje nejen zdraví svých zaměstnanců, ale v některých případech i existenci firmy. Stačí se podívat do zákona 251/2005 Sb. o inspekci, kde jsou veškeré možné sankce konkrétně uvedeny.

Není rozhodující, jestli firma pracuje s jedním nebo několika sty pracovníky. Mám-li zaměstnance, musím se o ně postarat a vytvořit jim zdravé pracovní prostředí, poskytnout jim veškeré informace o nebezpečích na pracovišti a o pracovních postupech.

Na závěr jen malé vysvětlení našeho názvu:


BE          S          T         E

bezpečnost         součinnost         technika        ekonomika    
                             (nás s Vámi)

Požární ochrana

Čtvrtek, 22 Duben 2010 00:49 Zařazeno do BOZP
Požární ochrana (PO)
Hlavním cílem u požární ochrany je zjišťování a vyhodnocování rizikových faktorů, které by za určitých okolností mohly vést ke vzniku požáru. Při každé provozované činnosti patří do základních povinností začlenit jí do kategorie podle stupně požárního nebezpečí a vedení dokumentace, která je k tomu potřebná. V případě, že provozovaná činnost je zařazena do kategorie se zvýšeným nebo vysokým požárním nebezpečím, určuje zákon další povinnosti, které z toho vyplývají. Důraz klademe zejména na snížení pravděpodobnosti vzniku požáru a na kvalitní připravenost co nejefektivnějšího zdolání nežádoucího hoření.

Vstupní analýza PO
Prvním krokem ke zjištění aktuálního stavu je provedení vstupní analýzy ve společnosti klienta. Na základě toho je pak ověřeno plnění všech požadavků podle právních a souvisejících předpisů k zajištění požární ochrany.  Zároveň jsou získávány podklady a informace sloužící pro zpracování navržených opatření vedoucích k nápravě zjištěných nedostatků podle platné legislativy pro tuto oblast.

Dokumentace PO
  • Určení kategorie podle stupně požárního nebezpečí
  • Vytvoření požárního řádu
  • Vytvoření poplachové směrnice
  • Vytvoření požárního evakuačního řádu
  • Navržení opatření k zabezpečení požární ochrany
  • Dokumentace zdolávání požáru
  • Vytvoření Řádu ohlašovny požárů
  • Zajištění pravidelných školení zaměstnanců
  • Vedené dokumentace o provedených školeních
  • Odborná přípravu zaměstnanců zařazených do preventivní požární hlídky
  • Odborná příprava preventisty požární ochrany
  • Vedení požární knihy
Provádění pravidelných preventivních požárních prohlídek v objektech a na pracovištích je samozřejmostí.
BOZP

V rámci oblasti bezpečnosti práce provádíme identifikaci a hodnocení pracovních rizik, zajišťujeme školení v oblasti BOZP, zpracování dokumentace BOZP, kontroly a prověrky bezpečnosti práce a další činnosti v BOZP v souladu s platnými legislativními požadavky.

Menu